|
|
Konzervativní odpor k liberální demokracii. Carl Schmitt a Ernst Jünger
Kúr, Jiří ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Liberální demokracie je zastupitelská vláda, která v sobě spojuje principy liberální a demokratické. Bakalářská práce se bude věnovat konzervativní kritice tohoto politického režimu, kterou za časů Výmarské republiky v německém prostředí formulovali Carl Schmitt a Ernst Jünger. Výmarská republika po dobu svého fungování, v období po skončení první světové války, tak ve 30. letech, byla vystavena tlaku ze strany krajní levice i pravice, který bezprostředně ohrožoval její existenci. Na uvedenou kritiku vážné krize státu reagoval právě Carl Schmitt ve svém díle. Stěžejní prací v tomto ohledu je Pojem politična, který recenzuje Ernst Jünger. Vzniká tak kritický dialog orámovaný německou konzervativní revolucí, kritizující nestabilní demokracii Výmarské republiky a v ní nivelizující kolektivismus, triumf masy nad osobností a diktaturu obyčejného člověka ulice, a politický pluralismus, jehož přímým důsledkem je deformace a rozklad parlamentarismu. Klíčová slova Carl Schmitt, Ernst Jünger, politično, konzervatismus, nacionalismus, německá konzervativní revoluce, Výmarská republika, kritika liberální demokracie
|
|
|
Konzervativní odpor k liberální demokracii. Carl Schmitt a Ernst Jünger
Kúr, Jiří ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Liberální demokracie je zastupitelská vláda, která v sobě spojuje principy liberální a demokratické. Bakalářská práce se bude věnovat konzervativní kritice tohoto politického režimu, kterou za časů Výmarské republiky v německém prostředí formulovali Carl Schmitt a Ernst Jünger. Výmarská republika po dobu svého fungování, v období po skončení první světové války, tak ve 30. letech, byla vystavena tlaku ze strany krajní levice i pravice, který bezprostředně ohrožoval její existenci. Na uvedenou kritiku vážné krize státu reagoval právě Carl Schmitt ve svém díle. Stěžejní prací v tomto ohledu je Pojem politična, který recenzuje Ernst Jünger. Vzniká tak kritický dialog orámovaný německou konzervativní revolucí, kritizující nestabilní demokracii Výmarské republiky a v ní nivelizující kolektivismus, triumf masy nad osobností a diktaturu obyčejného člověka ulice, a politický pluralismus, jehož přímým důsledkem je deformace a rozklad parlamentarismu. Klíčová slova Carl Schmitt, Ernst Jünger, politično, konzervatismus, nacionalismus, německá konzervativní revoluce, Výmarská republika, kritika liberální demokracie
|
|
|
Židovští umělci v období Výmarské republiky. Na příkladu malířů působících na berlínských uměleckých školách.
Pekárková, Eliška ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Čapková, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá formami židovské identity na příkladu šesti výtvarných umělců a umělkyň, kteří v období Výmarské republiky působili na dvou berlínských uměleckých školách. V úvodní kapitole je stručně charakterizován vývoj německých židovských dějin od poloviny 18. století po období Výmarské republiky. Následující dvě kapitoly jsou věnovány rodinnému zázemí umělců a postavení žen-umělkyň. Další kapitola pojednává o uměleckých školách, jejich vzniku, organizaci a vlivu, který na umělce mohly mít. Závěrečná část se zaměřuje na reflexi židovství v tvorbě umělců, analyzuje jednotlivá díla, srovnává je a klade si za cíl postihnout, jakým způsobem se umělci stavěli ke svému židovství, a to v širším společenském kontextu. Pramennou základnu tvoří samotná obrazová tvorba umělců, v některých případech jejich literární tvorba, memoárová literatura a korespondence. Klíčová slova: Židé, židovství,Výmarská republika, umění, umělecké školy
|
|
|
Politika tarifních platů jako příčina velké hospodářské krize za výmarské republiky? Příspěvek k tzv. Borchardtově kontroverzi.
Mollová, Dita ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám hospodářskou politikou kancléře Heinricha Brüninga během velké hospodářské krize v Německu na přelomu dvacátých a třicátých let devatenáctého století. Brüningova vláda provozovala restriktivní fiskální politiku a a dosud neexistuje jednotné stanovisko ohledně možnosti alternativ. Klíčovou otázkou je, jaké měla vláda možnosti v boji proti krizi a do jaké miry byla omezena mandatorními výdaji v oblasti sociální politiky, do které patřily i tarifní platy. V práci řeším, jak ovlivňovaly tarifní platy státní rozpočet a jaký měly vliv na německé podnikatele. Dále zkoumám, jak velký prostor měla vláda Brüninga při stanovení restriktivní politiky. Přínosem je aplikace problematiky tarifních platů na situaci počátku třicátých let 20. století. Zjistila jsem, že během hospodářského poklesu reálné mzdy stále rostly. Důvodem byly rigidita na mzdovém trhu, která společně s poklesem poptávky krizi prohloubila.
|
host ::
RSS.